Proč se zajímat o digitální wellbeing a váš první krok k digitální rovnováze

„Technologie jsou výborným sluhou, ale špatným pánem.“ Toto tvrzení se stává stále relevantnějším v době, kdy jsme svědky rychlého vývoje technologií. Digitální média stále více formují náš každodenní život. Osobně – jsem členem generace Y, tedy mileniálů. Na prvním stupni základní školy jsme měli v rukou první mobilní telefony – vyklápěčky a legendární Nokie. Objednávali jsme si vyzváněcí melodie a obrázky prostřednictvím SMS zpráv, které jsme zasílali na čísla uvedená v zadní části časopisů. Pamatuji si také na začátky počítačových her – kdo se v mládí setkal s hrami jako Zoo Tycoon nebo Johanka z Arku, tomu tímto posílám virtuální poklepání po zádech! Během let jsme byli svědky vzniku sociálních médií, jako je Facebook nebo Instagram. Prožíváme jejich neustálý růst, stejně jako změny, které tyto platformy přinášejí. V roce 2024 byl dle průzkumu agentury Datareportal průměrný čas člověka strávený na sociálních médií celosvětově 2 hod. 23 min. V České republice tomu bylo 1 hod 43 min. Není potřeba složité matematiky, abychom si spočítali, že v průměru stráví každý Čech 24 dní v roce na sociálních sítích.

Sociální média se staly neobvykle návykovými. Pomocí algoritmů vystavují své uživatele podobnému obsahu, se kterým se již dříve setkali. To vytváří tzv. echo komory, kde jsou uživatelé opakovaně vystavováni podobným názorům a postojům s minimálním vystavením protichůdným názorům. Echo komory mohou lidi učinit uzavřenými, méně zvídavými a méně otevřenými vůči různým myšlenkám.

Jedinci, kteří tráví více času na sociálních médiích, mají nižší sebevědomí a strach z toho, že něco zmeškají. Oba tyto faktory jsou spojeny s depresí.

Leung, A.N.M., Law, W., Liang, Y.Y., Au, A.C.L., Li, C. & Ng, H.K.S. (2021). International Journal of Environmental Research and Public Health.

Digitální technologie nám v mnohém zjednodušily život, ale zároveň zpřístupnily obrovské množství informací. A právě v tom spočívá jejich síla i nebezpečí: jak rychle se na nás valí obsah, jak snadno se necháme strhnout nekonečnými informacemi, které definují naši realitu, pokud k nim přistupujeme pasivně a bez uvědomění.Tento vývoj nás může snadno přivést k tomu, že technologie začnou určovat tempo našich dní – kolik času trávíme s rodinou, co nás formuje, co čteme a jak se vztahujeme k okolnímu světu. Technologie, které byly původně navrženy jako nástroj pro nás, se tak mohou stát pány našeho každodenního života.

Co je digitální rovnováha?

Podíváme se na definice digitálního wellbeingu, jinak řečeno digitální rovnováhy napříč internetem. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR popisuje digitální rovnováhu: „Digitální rovnováha nebo pohoda je jedna z kompetencí, kterou by dle EU měl disponovat každý občan. Myšlenkou je, že by člověk měl využívat technologie v rovnováze s jeho zdravotní a psychickou pohodou, bez toho, aby musel omezovat svou produktivitu.“ Dlouhé sezení u počítače může způsobovat bolesti zad a očí. Večerní vystavení modrému světlu pak může vést k neklidnému spánku nebo dokonce k jeho úplné absenci. Digitální rovnováha tedy směřuje k tomu, aby uživatel odstranil rizikové faktory, nebo je alespoň omezil na minimum. Masarykova univerzita pak na webu Kabinetu informačních studií a knihovnictví definuje koncept digitálního wellbeingu jako „koncept, který vychází z myšlenky, že používání technologií nám může přinášet jak benefity, tak také určité problémy – od bolavých zad po nespavost, problém komunikovat s rodinou bez mobilního telefonu až třeba k problémům s pozorností“.

Mnoho lidí technologie používá častěji, než by muselo – je to všudypřítomná hračka, nástroj, který umožňuje zahnat nudu, uspokojit zvědavost nebo potřebu komunikovat. Specifickým problémem je pak strach, že o něco přijdeme, když technologii nebudeme dostatečně využívat. Přitom platí, že všechny aplikace a nástroje jsou tvořeny tak, aby v nich uživatelé trávili co nejvíce času a byli v nich co možná nejraději. Tato konfigurace vede k tomu, že technika může začít ohrožovat naše zdraví.

Marta E. Cecchinato

The digital capability framework definuje následovně: „Digital wellbeing zvažuje dopad technologií a digitálních služeb na duševní, fyzické a emoční zdraví lidí.“ Tato poslední definice je mi nejbližší, protože zahrnuje 3 dimenze, které spolu utvářejí celkový stav člověka.

Pojďme si digitální wellbeing shrnout do přehledných bodů. Když se řekne digitální wellbeing, je/jsou to:

Digitální wellbeing vs. digitální hygiena

Termín digitální rovnováha nebo digitální wellbeing může být často zaměňován za termín digitální hygiena. Web digitalhygiene.net přirovnává digitální hygienu k běžné hygieně: „Stejně jako běžná hygiena pomáhá udržet vás v bezpečí a zdraví, digitální hygiena vám pomáhá dosáhnout toho samého v digitálním životě.“ Digitální hygiena je ale spíše o tom, co již v digitálním světě nebo s ním děláme. Zaměřuje se na konkrétní praktiky a návyky pro zdravé používání technologií. Zahrnuje například pravidelné čištění a organizování digitálních zařízení, správu času stráveného na obrazovkách, omezení rušivých notifikací, ale také zajištění bezpečnosti (např. správné používání hesel a ochrana osobních údajů). Digitální hygiena je tedy spíše o prevenci problémů a zlepšení každodenního používání technologií. Digitální wellbeing se oproti tomu zabývá širším pohledem na to, jak technologie ovlivňují naše celkové zdraví a pohodu.

Možná se teď ptáte, jaký to má vztah k Terapii venkova? Venkov a příroda nám mohou poskytnout mnohé. Nabízí přirozené podněty – ptačí zpěv, šum listí, vlnění vody a kontakt s bezprostřední realitou. Na vesnici se zdravíme, cítíme, že jsme viděni, že existujeme v reálném světě. To je v kontrastu s digitální a městskou anonymitou, kterou dnes tolik prožíváme. V přirozených podnětech si můžeme uvědomit, jak důležitá je rovnováha mezi online a offline světem.

Váš první krok k digitální vyváženosti

Pro vyváženější život s digitálními technologiemi můžeme do svého dne a plánu zařadit mnoho malých semínek návyků. Tyto návyky nám postupně porostou, zakoření a pomohou nám cítit se v dnešním informacemi přesyceném životě o něco lépe.

Prvním návykem, kterým jsem začala i já a kde denně pociťuji pozitivní změnu k lepšímu, je následující pravidlo:

1. „Modré světlo do ložnice nepatří.“

Vždy, když se chystáte jít spát, nechte telefon mimo svůj dosah. Dopřejte si chvíli ticha a klidu před spánkem. Budete překvapeni, jak tento malý krok může zlepšit nejen kvalitu vašeho spánku. Modré světlo potlačuje produkci melatoninu, hormonu, který spánek reguluje, což může ztížit usínání a narušit cirkadiánní rytmus. Cirkadiánní rytmus je přirozený biologický cyklus, který řídí naše tělo během 24 hodin. Tento rytmus ovlivňuje spánek, tělesnou teplotu, hladinu energie a mnoho dalších tělesných funkcí. Je řízený vnitřními „hodinami“ v mozku, které reagují na světlo a tmu, což znamená, že když je tma, naše tělo se připravuje na spánek, a když je světlo, probouzí nás a stimuluje bdělost. Pokud je tento rytmus narušen, například díky používání elektronických zařízení v noci, může to ovlivnit kvalitu spánku a celkovou pohodu. Venkov a pobyt venku nám v tomto ohledu poskytuje cenný prostor k návratu k přirozenému cyklu dne a noci.

Postupně budu přidávat další články s radami, jak žít vyrovnanější a více naplněný život po boku digitálních technologií. Každý den mě napadají nové a nové myšlenky. Vždy, když mi život dá malou chvíli pro sebe, se je pokouším vyťukat do černobílé existence.

Myslím, že je zásadní zamyslet se nad tím, co pro nás znamená digitální rovnováha, ale i digitální hygiena a jak ji předávat dalším generacím. Více a více mě napadá, když tyto pocity mohu mít já, co pak generace Z, nebo pak generace Alfa? Pojďme spolu rozšířit povědomí o digitální hygieně a digitální rovnováze. Převezměme pomyslně otěže a buďme příkladem pro své okolí, především pro naše děti, které si snadno mohou zvyknout na vše, co je digitální. Naučme se nastavit technologie tak, aby pracovaly pro nás, místo abychom je nechali nás ovládat.

Budu ráda, když mi dáte vědět, jak vám tento článek zní! Buď tady do komentářů nebo na instagram.

Carpe (offline) Diem!